Spring walks - Jarní vycházky

V uplynulém deštivém a chladném týdnu jsem si potřebovala připomenout nedávný nádherný velmi časný a barevný počátek jara, období Velikonoc i sváteční květnové dny vybízející k vycházkám do okolní přírody. V zahradě Buchlovského zámku a v okolí Buchlova to hýřilo svěžími barvami, úžasné pozadí pro historický monument i soudobý kýč. A navrch tulipánová bomba v zámku.

 

Prvomájová procházka Aténami. Vlčí máky lemující vstup do Agory pod Akropolí. Uličky staré Plaky. Na každém kroku pozůstatky antického umění. Ale pozor, dovnitř se na Svátek práce nedostanete, vše je zavřeno.

Volně přístupný byl aténský První hřbitov, který skutečně působí jako připomínka zašlé slávy a bohatství řady významných Atéňanů, jak praví průvodce.  Snad to není žádná úchylka, ale při návštěvách různých měst a míst se ráda  procházím po hřbitovech, představuji si příběhy lidí, kteří zde odpočívají, vnímám to ticho a klid, jež vybízí k filozofování o životě a smrti. Pak ale zase raději rychle do víru života. Máte to podobně?
První foto je ovšem z Lesniho hřbitova, náhrobek je naprosto nečitelný, tak tam se při spřádání příběhů vaší fantazii žádné meze nekladou.

Happy New Year 2014! Viva Mexico!

Poprvé jsem přivítala nový rok v jiné zemi, na jiném kontinentu. Vlastně nadvakrát, nejdříve s Evropany v 17 hod místního času a pak o 7 hodin později s místními. A bylo to úžasné. Veselé, vřelé, s novými přáteli, krásnou hudbou, tancem, maskami a vynikajícími kulinářskými požitky.

Pobyt na Yukatánu byl nabitý mnoha novými zážitky a poznatky, jak už to u exotických destinací bývá, o několik z nich se s vámi můžu podělit.

Po příletu do Cancúnu jsme se přesouvali až na konec Mayské riviéry do Tulumu. V blízkosti našeho rezortu se nacházejí cenné archeologické lokality vydávající svědectví o vyspělé kultuře Mayů a Toltéků. Menší mayské sídliště Tulum s chrámem na útesu zvedajícím se nad Karibikem s překrásnou pláží nás úplně nadchlo. Není divu. Jde prý o nejfotografovanější místo na poloostrově.

Navštívili jsme i rozlehlou lokalitu Chichén Itzá, která patří k novým 7 divům světa zejména díky Kukulkanově pyramidě, observatoři, míčovému hřišti, chrámu válečníků a dalším. Ukázalo se však, že Mayové byli nejen vynikající astronomové, ale také aktéři krvavých obřadů při obětování lidí.

 

 

 

 

 

 

Pláž jsme sdíleli s leguány, moře bylo příjemné a teplé, i když plytší a na šnorchlování bylo lepší nechat se vyvézt člunem. Náš požadavek, aby v rezortu bylo potápěčské centrum, byl splněn, takže jsme si udělali pěkný ponor u útesu poblíž Akumalu, krásný terén, spoustu korálovců, sapínů, perutýni a rejnok. Možná jsme čekali trochu víc, ale to bychom prý museli na ostrov Conzumel. Manžel si musel ještě udělat ponor v jeskyni - Cenote Dos Ojos. Plánovali jsme tam koupání při jednom výletu, ale ten den zrovna pršelo a ochladilo se, takže z toho nic nebylo.

Neopomněli jsme pravidelně ochutnávat tequilu, nechali se poučit o výrobě a zrání tohoto nápoje z modré agáve ve výrobně a taky, už bohužel v dešti, jsme proběhli koloniálním městečkem Valladolid.

Příroda je na pohled nádherná, rostlinstvo šťavnatě zelené, spoustu zajímavých tvorů, žádného jedovatého hada jsme naštěstí nepotkali. Zato moc krásných a milých lidí.

 

Přeji vám všem v novém roce 2014 spoustu nových a zajímavých zážitků a setkání.

Pre-Christmas Vienna - Předvánoční Vídeň

Obří ozdoby nad vídeňskými ulicemi budou sice rozsvíceny až příští víkend, tak jak se má, na advent, ale stromečky a vánoční trhy už fungují. Sobotní den strávený ve Vídni byl přesně takový, jak jsem si představovala, včetně tradičního punče, návštěvy kostela zrovna rozeznělého zpěvem, nádherná atmosféra s posezením v kavárničce a milé popovídání si.

No a samozřejmě spousta krásného zboží. Vedle lahvově zeleného trika, které jsem u nás marně sháněla, mám konečně důstojný doplněk černé kabely od R.L.L. Holínky ze Salamandru od Maripé.

Paris - Reportáž z podzimní Paříže

Paříž je nádherná kdykoliv, i na podzim, když se sluníčko střídá s přeprškami. Nějak k ní ty mokré chodníky a Pařížanky pod deštníky taky patří.
Je úžasné, když přiletíte večer a ocitnete se pod zářící Eifelkou, pod těmi tunami železa, které kdysi tak hnuly žlučí místním obyvatelům. A když najednou zjistíte, že nejsou fronty a rozhodnete se vyjet nahoru, ozářená Paříž se vám odmění.

No a když vás druhý den probudí slunko, je ideální vyrazit na Montmartre a jen se kochat, v nespočetných kavárničkách se pokusit o místo v první řadě a vnímat jedinečnou atmosféru kolem sebe. Po vzoru místních u kávičky, vínka nebo salátku, když se ozve hlad.

 

 Dle doporučení jednoho mladého Pařížana jsem objednala večeři v restauraci Le Caveau de I´Isle na ostrůvku St. Louis. Prostředí bylo působivé a vzhledem k tomu, že se podařilo plánované setkání s rodinou a přáteli, byl to nádherný večer, včetně noční procházky kolem katedrály Notre Dame, která slaví 850 let.







 Deštivé dopoledne je nejlepší strávit v kavárně Angelina, kde si dáte opulentní snídani a kde vaří údajně nejlepší čokoládu, takže tu když vypijete, jste zasyceni na celý den. My měli snídani i se šampaňským, protože kamarádka právě slavila narozeniny. Bylo to tak stylové, a dobré!

Pak se může jít za kulturou, i když vlastně celá Paříž je kultura. Protože před plánovaným Musee d´Orsay se kroutila dlouhá řada (příště objednat vstupenky předem!) přes bulvár St. Germain jsme se přesunuli do Institute Du Monde Arabe - moderní architektura, která stojí za zhlédnutí.

 

Něco málo se i koupilo, např. botky Cosmoparis, zlaté špičky ale brzy vezmou za své, no a nezbytná jemná citrusová vůně.