Olomouc - Museum of Modern Art - Kája Saudek

Jak je někdy užitečné, že je celý víkend hnusné počasí! Ideální pro návštěvu nějaké výstavy. Expozice Hommage à Kája Saudek - Retrospektiva krále českého komiksu v Olomouci je výborná. I když já na komiksu nevyrostla a ani jej nevyhledávám, musím ocenit to obrovské množství děl a dílek od komiksů přes práce pro film a televizi, reklamu, hudební a filmové plakáty, ilustrace, obrazy, atd, které vytvořil, a to svým originálním výtvarným rukopisem. Když na to jdete s nadhledem a humorem, dobře se pobavíte.

Po návratu domů jsem vytáhla z knihovny zapomenutou knížečku, kterou jsem zakoupila cca před 8 lety na Festivalu smíchu v Rychnově, kde byl tehdy hlavním hostem Václav Vorlíček a mezi jehož filmy jsme v noční projekci zhlédli i Kdo chce zabít Jessii. Toto je převyprávění na motivy stejnojmenné filmové komedie.

Muzeum moderního umění mi však připravilo i další příjemné překvapení. V jejich nové stálé expozici  Století relativity jsem mohla obdivovat mistry jako jsou E. Filla, B. Kubišta, A. Procházka, J. Čapka, Toyen a mnohé další. No a lahůdkou pro mě byla kumulace děl poválečných, J. Kotík, M. Medek, A. Veselý, J. Kolář, E. Ovčáček, K. Malich, Z. Sýkora, K. Válová, M. Dobeš aj. Tady to jmenuji pele mele, ale znalci si autory přiřadí k odpovídajícím stylům.
Tak jen malá ukázka.

A ještě můj objev. Velmi zajímavá dáma a autorka - "první dáma české abstrakce" - Ludmila Padrtová. Zde ukázky raného díla cca 1951-1961 (pak přestala tvořit a svá díla rozdala či zničila) a poslední díla 2011-2013, kdy se znovu k tvorbě vrátila.

 

 

 

Back to Selva - konečně si zase pořádně zalyžovat

Selva Gardena nadchla už loni, a proto se tam letos jelo znova. Tím spíš, že v Česku  sněhu na sjezdky ani běžky moc nebylo. Ne tak v Dolomitech, tam ho je dostatek.  A napojení na Sellarondu umožňuje objevit další krásné sjezdovky a navštívit známá střediska jako Corvara, Arabba, aj. Je neuvěřitelné, jak rychle se budují nové vleky, např. v období duben - prosinec postavena nová kabinová lanovka na Dantercepies. Loni jsme ještě jezdili starou a obdivovali velkolepý projekt té nové.

 Podlehli jsme také kouzlu jihotyrolské kuchyně, takže jsem zakoupila jedinou kuchařku v angličtině, kterou jsem tam našla, abych podle ní ty báječné pokrmy vařila doma. V podstatě všechny nám je připravili v našem hotelu, kde vařili opravdu luxusně. Na váhu jsem si ještě netroufla stoupnout.

A co nákupy? Letos nové funkční prádlo, vypadá výborně, krásně formuje postavu  a plní samozřejmě všechny potřebné funkce, naprostý komfort.

I trasa zpět se dodržela, takže zastávka v Brixenu na jedinečné italské kafíčko ve sluníčkem vyhřáté kavárničce, no a pak návštěva oblíbeného butiku MAX&Co. Tentokrát jsem šla do modré. Škoda že modrobílé puntikované šaty byly moc krátké. Takže to vyhrála takhle sukně a svetřík.
(Na následnou totální zácpu v Brenneru radši ani nebudu vzpomínat.)

Recent buys that make me feel good

To, co jsem koupila v tomto roce, jsou věci, ve kterých jsem se cítila dobře, protože jsem je kupovala na určitou příležitost a vždy to sedlo. Potřebovala jsem šaty, a koupila jsem nádherné a pohodlné u Karen Millen v Praze v novém butiku na Železné. Výjimečně jsem nepotřebovala  kalhoty, ale koupila jsem je tam taky, protože perfektně seděly. A k nim klasickou bílou košili Guess. Těch není nikdy dost.

V Brně jsem zase navštívila butik Liu Jo v Olympii, abych zakoupila delší svetřík do V k legínám, podařilo se a přibrala jsem halenku s krátkým rukávem se zajímavým detailem imitace kůže na předním dílu.
V butiku More and More, opět v Praze jsem doladila kozačky se zlatými zipy úžasným svetříkem na propínání s předním dílem zdobeným zlatými cvočky. Vypadá zdobně, ale ne hrubě. A přibrala jsem obyč triko a dlouhý kardigán, protože tam už opravdu zafungovaly zimní slevy a tudíž neuvěřitelné ceny.

No a nakonec naprosto jednoduchý vlněný svetřík v Gantu. Potřebný pod krátkou světlou bundičku. Funguje - kryje a hřeje.

And so this is winter ...

Takže tohle je zima v Česku, tohle je leden 2014, doba, kterou většinou trávíme na horách. Tentokrát cítíme velký deficit v lyžování, teplé bundy a čepice, do kterých bychom se normálně choulili, leží ve skříních nevyužity. No, pro pohyb po městě to zas tak špatné není, to by už mohlo přetrvat až do jara, ale na těch horách by přece něco mělo spadnout.
Dnešní vycházka za město:

A minulý víkend - výjezd do našich valašských kopečků:

Zbývá víc času na listování časopisy a hledání inspirace:

A ještě vzpomínka na vánoční stromeček. Moc jsme si jej vskutku neužili, ale smrček aspoň nadále zdobí balkón.

Happy New Year 2014! Viva Mexico!

Poprvé jsem přivítala nový rok v jiné zemi, na jiném kontinentu. Vlastně nadvakrát, nejdříve s Evropany v 17 hod místního času a pak o 7 hodin později s místními. A bylo to úžasné. Veselé, vřelé, s novými přáteli, krásnou hudbou, tancem, maskami a vynikajícími kulinářskými požitky.

Pobyt na Yukatánu byl nabitý mnoha novými zážitky a poznatky, jak už to u exotických destinací bývá, o několik z nich se s vámi můžu podělit.

Po příletu do Cancúnu jsme se přesouvali až na konec Mayské riviéry do Tulumu. V blízkosti našeho rezortu se nacházejí cenné archeologické lokality vydávající svědectví o vyspělé kultuře Mayů a Toltéků. Menší mayské sídliště Tulum s chrámem na útesu zvedajícím se nad Karibikem s překrásnou pláží nás úplně nadchlo. Není divu. Jde prý o nejfotografovanější místo na poloostrově.

Navštívili jsme i rozlehlou lokalitu Chichén Itzá, která patří k novým 7 divům světa zejména díky Kukulkanově pyramidě, observatoři, míčovému hřišti, chrámu válečníků a dalším. Ukázalo se však, že Mayové byli nejen vynikající astronomové, ale také aktéři krvavých obřadů při obětování lidí.

 

 

 

 

 

 

Pláž jsme sdíleli s leguány, moře bylo příjemné a teplé, i když plytší a na šnorchlování bylo lepší nechat se vyvézt člunem. Náš požadavek, aby v rezortu bylo potápěčské centrum, byl splněn, takže jsme si udělali pěkný ponor u útesu poblíž Akumalu, krásný terén, spoustu korálovců, sapínů, perutýni a rejnok. Možná jsme čekali trochu víc, ale to bychom prý museli na ostrov Conzumel. Manžel si musel ještě udělat ponor v jeskyni - Cenote Dos Ojos. Plánovali jsme tam koupání při jednom výletu, ale ten den zrovna pršelo a ochladilo se, takže z toho nic nebylo.

Neopomněli jsme pravidelně ochutnávat tequilu, nechali se poučit o výrobě a zrání tohoto nápoje z modré agáve ve výrobně a taky, už bohužel v dešti, jsme proběhli koloniálním městečkem Valladolid.

Příroda je na pohled nádherná, rostlinstvo šťavnatě zelené, spoustu zajímavých tvorů, žádného jedovatého hada jsme naštěstí nepotkali. Zato moc krásných a milých lidí.

 

Přeji vám všem v novém roce 2014 spoustu nových a zajímavých zážitků a setkání.