Tak tohle už mám za sebou. Někdy jsem se ve vysokých podpadcích cítila podobně. A trpěla. Ale stálo to za to. Tedy tehdy. Bavil mě ten nadhled, a že se krásně vyrýsovaly nožky, o tom není pochyb.
Nafotit a předvádět staré boty, to tu asi ještě nebylo. Ale já se s nimi tak před měsícem fakt loučila, to bylo už teplo a sluníčko. V těchto dnech je ještě znovu dorážím, semiš už bere rychle za své, zejména na těch světlých, podpadky jsou vratké a na černých zničené. Ale vynosila jsem je za ty 2-3 roky do sytosti.
Ty se zvířecím potiskem jsem si zbytečně koupila o půl čísla větší, takže se roztáhly, ale jsou to mé nejpohodlnější papučky, s těmi se budu těžko loučit. Mokasíny Geoxky na cesty jsou nenahraditelné, těm děkuji za dobrou službu, ale doufám, že v nich ještě něco poběhám.
Bílé baleríny už jsem ve svém botníku i na blogu přivítala a otestovala, jsou nesmírně pohodlné a hodí se téměř ke všemu. No uvidíme, co špička, jak dlouho vydrží.
A tyhle zlatavé wedges od RLL jsou fungl nové a nahradily ty předešlé. Už od nepaměti nosím letní boty na klínku, poskytnou dobrou základnu a nohu taky zvednou. Jsem ráda, že jsou pořád in a že je tak široký výběr, obzvlášť letos.
Tak a tyhle snad někdy příště .....
jé, moc pěkné boty. Ale při pohledu na ten hřebík v patě se mi naskočila husí kůže. fuj :D
OdpovědětVymazatDíky Georgie :) Cílem fotek je varovat před přehnaně vysokými podpadky a nepřirozenými tvary, a tak uchránit nohy od deformací a bolesti. A u tebe to zafunfovalo. Podle ortopédů má mít podpatek max. 5 cm. Ale na druhé straně taková Marily Monroe prý prohlásila: "Nevím, kdo vymyslel podpatky, ale ať už to byl kdokoli, všechny mu hodně dlužíme."
OdpovědětVymazat