A scarf at least

 Potřebovala jsem jen nějakou šálku k tričku, jelikož balím na hory, a docela se mi hodila tahle příjemná a měkká ´pop artová´, navíc nákup byl rychlý s 50% off.
Andy Warhol scarf by Pepe Jeans London

Dozing time

It´s time of cross-country skiing outside town, time of beating viruses, drinking hot teas and hot wine. Time of waiting for the sun bringing back the lust for shopping.

Pořád je tak nějak cínově podmračeno, je čas běžkování za městem, čas boje s viry, popíjení čajů a svařáku. Na nákupy už nějak není nálada, zajímavé slevy pominuly, o paběrky není zájem, nové zboží jen pomalu nakukuje do obchodů. Je čas plánování jarních cest, i na nákupy určitě dojde. Jarní sluníčko zkrátka přinese novou chuť koupit něco nového a svěže barevného.

The Glass Room by Mawer - good reading and unexpected inspiration

Skleněný pokoj je nejen dobrá četba, ale také dobrý zdroj inspirace. Samozřejmě zejména pro počiny architektonické, dále pro návštěvu Brna a vily Tugendhat, no a dále zcela neočekávaně pro studium dámského oblečení ve 30. letech, kdy se hrdinka románu Liesel pohybuje po vile v širokých bílých kalhotách. V Kronice módy je symbolem kalhotového kostýmu Marlene Dietrich, která byla údajně první ženou, která oblékla na veřejnosti pánské kalhoty, což bylo na tu dobu hodně provokativní. Je dobré mít jedny takové klasické v šatníku. Nebo celý kostým.

 Vila Tugendhat, summer 2012, exteriors, garden

1930´s fashion - Marlene Dietrich is said to be the first woman wearing trousers in public.

 kalhoty Bandolera, 

sako Zara, 

lodičky Hogl, 

hedvábný šátek Tom Tailor,

 kabelka unknown (dárek z Anglie)

Sorry, another fur vest

Klasifikovala bych to jako lehkou obsesi, ale pořídila jsem další chlupatou vestu, tentokrát GAS. Omluvou mi budiž to, že máme mrazivé dny, kolem sníh a led vzbuzující touhu po něčem hřejivém. No a černou jsem dosud neměla a hodí se téměř ke všemu.

What´s on my dressing table - morning makeup routine

Tuhle toaletku jsem pořídila ve starožitnostech, ta romantická část mé duše si vždy nějakou přála mít, i když možná spíše biedermeier nebo empír, ovšem tahle je akorát tak velká, aby se vešla do vyhrazeného koutku. 

I bought this dressing table in an antique shop several years ago as the romantic part of my soul always had been longing for one. This is the right size to fit into the designated corner in my bedroom.

Vykládaná skříňka po babičce je plná bižu. Nedokážu nic vyhodit.

Mé nejoblíbenější a nejkrásnější oční stíny od Dior.

Řasenka Collistar v záběhu (po letech oblíbených Lancomek).

Twin kajalová šedostříbrná tužka od S-he.at.

Meteorites Perles od Guerlain na projasnění.

Makeupy Teint Rénergie Lift Lancome (spíš léto) a Diorskin Nude 022 (na teď - na zimu), na večer kombinace obou.

YSL korektor 2.

Sypký Micro-fil pudr Giorgio Armani (koupeno v Miláně na doporučení vizážisty - vynikající, na cesty kompakt a makeup v tubě).

HD Blush - krémová barva na líčka, lepší jsou ovšem od MAC.

Collistar Creatore di Luce - prosvětlí oči i obličej - bohužel limitka, nemohu již sehnat, dobrou náhradou na líčka je Blush trio 02 Teddy Pink.

Štětce Sephora.

Kartáč na vlasy - Tangle Teezer detangling brush.

Rtěnka YSL Rouge Volupte 20. Tužka na rty Collistar Lip Pencil  No.5.

Decleor serum. Clarins na oči - cokoliv od gelu přes sérum a balzám - průběžně dokupuji. 

Guerlain denní a noční  Success Age Splendid.

Máte toaletní stolek? Hodláte pořídit? Pár snímků pro inspizaci .

Zdroj: http://pinterest.com/brenda_galley/on-my-dressing-table

White weekend

Konečně napadl i u nás, a je ho dost, aby byla v Javornících a Beskydech krásná lyžovačka.
Na fotkách: palouk před naší chatou, panoramata, i fotka vzniklá omylem, bílé klubíčko našich přátel, které se už nedá chovat v náručí jako v létě, a pohled na dvě sjezdovky.

When wishes fulfil so quickly ...

Když jsem se v listopadu svěřila, že bych se ráda zase setkala s Karlem Zlínem, netušila jsem, že se mi to tak brzy splní. Tušila jsem, že Vladimíra v jejich rodinné galerii určitě výstavu jeho děl uskuteční, ale ta rychlost mě mile překvapila. Využiji jejích slov, která vyjadřují i podstatu mého obdivu.
"Vážím si lidí, kteří se svou pílí dokázali prosadit v cizím prostředí. Vytrženi z kontextu běžných zvyklostí, profesních i rodinných vazeb, bez zázemí a často i bez finančních prostředků. K takové menšině patří i výtvarník Karel Zlín, který od roku 1976 žije a tvoří v mekce výtvarného světa, v Paříži." (V. Brucháčková Závodná, 2012)

Vyfotila jsem několik děl, pocházejí  z období 60. - 70. let, kdy autor ještě působil zde. Ale největším zážitkem byla diskuse, ať už vedená  kurátorkou, nebo ta osobní. Mistr např. vysvětloval, že pseudonym Zlín přijal na protest, že jeho rodné město Zlín pojmenovali po komunistickém pohlavárovi Gottwaldov, a on chtěl takto jméno Zlín zachovat. Samozřejmě že cenné byly jeho glosy k vystavovaným dílům, jejich původu a charakteristice období, v němž spolu s ostatními kolegy (J.Valentou, J. Koblasou, A. Veselým) tvořili.

Přidávám i několik fotografií zachycujících atmosféru vernisáže, kam mistr přijel i se svou šarmantí francouzskou paní.