Olomouc - Museum of Modern Art - Kája Saudek

Jak je někdy užitečné, že je celý víkend hnusné počasí! Ideální pro návštěvu nějaké výstavy. Expozice Hommage à Kája Saudek - Retrospektiva krále českého komiksu v Olomouci je výborná. I když já na komiksu nevyrostla a ani jej nevyhledávám, musím ocenit to obrovské množství děl a dílek od komiksů přes práce pro film a televizi, reklamu, hudební a filmové plakáty, ilustrace, obrazy, atd, které vytvořil, a to svým originálním výtvarným rukopisem. Když na to jdete s nadhledem a humorem, dobře se pobavíte.

Po návratu domů jsem vytáhla z knihovny zapomenutou knížečku, kterou jsem zakoupila cca před 8 lety na Festivalu smíchu v Rychnově, kde byl tehdy hlavním hostem Václav Vorlíček a mezi jehož filmy jsme v noční projekci zhlédli i Kdo chce zabít Jessii. Toto je převyprávění na motivy stejnojmenné filmové komedie.

Muzeum moderního umění mi však připravilo i další příjemné překvapení. V jejich nové stálé expozici  Století relativity jsem mohla obdivovat mistry jako jsou E. Filla, B. Kubišta, A. Procházka, J. Čapka, Toyen a mnohé další. No a lahůdkou pro mě byla kumulace děl poválečných, J. Kotík, M. Medek, A. Veselý, J. Kolář, E. Ovčáček, K. Malich, Z. Sýkora, K. Válová, M. Dobeš aj. Tady to jmenuji pele mele, ale znalci si autory přiřadí k odpovídajícím stylům.
Tak jen malá ukázka.

A ještě můj objev. Velmi zajímavá dáma a autorka - "první dáma české abstrakce" - Ludmila Padrtová. Zde ukázky raného díla cca 1951-1961 (pak přestala tvořit a svá díla rozdala či zničila) a poslední díla 2011-2013, kdy se znovu k tvorbě vrátila.

 

 

 

Back to Selva - konečně si zase pořádně zalyžovat

Selva Gardena nadchla už loni, a proto se tam letos jelo znova. Tím spíš, že v Česku  sněhu na sjezdky ani běžky moc nebylo. Ne tak v Dolomitech, tam ho je dostatek.  A napojení na Sellarondu umožňuje objevit další krásné sjezdovky a navštívit známá střediska jako Corvara, Arabba, aj. Je neuvěřitelné, jak rychle se budují nové vleky, např. v období duben - prosinec postavena nová kabinová lanovka na Dantercepies. Loni jsme ještě jezdili starou a obdivovali velkolepý projekt té nové.

 Podlehli jsme také kouzlu jihotyrolské kuchyně, takže jsem zakoupila jedinou kuchařku v angličtině, kterou jsem tam našla, abych podle ní ty báječné pokrmy vařila doma. V podstatě všechny nám je připravili v našem hotelu, kde vařili opravdu luxusně. Na váhu jsem si ještě netroufla stoupnout.

A co nákupy? Letos nové funkční prádlo, vypadá výborně, krásně formuje postavu  a plní samozřejmě všechny potřebné funkce, naprostý komfort.

I trasa zpět se dodržela, takže zastávka v Brixenu na jedinečné italské kafíčko ve sluníčkem vyhřáté kavárničce, no a pak návštěva oblíbeného butiku MAX&Co. Tentokrát jsem šla do modré. Škoda že modrobílé puntikované šaty byly moc krátké. Takže to vyhrála takhle sukně a svetřík.
(Na následnou totální zácpu v Brenneru radši ani nebudu vzpomínat.)