Claude Monet Giverny Garden´s Beauty

There are in fact two gardens: a flower garden called Clos Normand right in front of the Monet´s  house, where he mixed roses, daisies, poppies, dahlias and other "simple" flowers with the rare ones. He let them grow freely, and you also feel somehow free and relaxed when strolling there.

V Giverny jsou vlastně dvě zahrady, ta přímo před Monetovým domem - Clos Normand - je osázena jednoduchými druhy květin, které míchal s těmi vzácnějšími a nechal volně růst, takže při procházce zahradou se cítíte také tak nějak uvolněně.

 Fotila jsem hlavně krásné vysoké jiřiny, protože moje máma je měla ráda a pěstovala je na zahrádce.

 The water garden with a pond, water lillies and weeping willows and famous Japanese bridge (all well known from his gorgeous paintings) was inspired by a Japanese garden.

Vodní zahrada s rybníkem a lekníny, smutečními vrbami a japonským můstkem byla inspirována japonskou zahradou. Vše známe tak dobře z jeho nádherných obrazů.

 Claude actually created his works twice - first shaped the gardens and then used them as endless inspiration of his impressive paintings.

 Claude prý vlastně vytvořil každé dílo dvakrát, poprvé, když vybudoval své zahrady, podruhé, když je maloval.

 A couple of souvenirs: a seedpack, napkins, a notepad and hairgrip all with Monet´s famous motifs, and a postcard  - the most positive room in the house - yellow dining room.

Pár suvenýrů se slavnými Monetovými motivy. A ještě pohlednice, protože v interiéru se nesmí fotit. Pro mě nejpozitivnější místnost v domě - žlutá jídelna.

 

 

 

 

My Beloved Verona

Tolik času a sil jsme snad nikde jinde nevěnovali žádnému městu. V příšerném vedru jsme od rána do večera běhali po všech památkách, až jsme dosáhli posledního v našem itineráři Sain Zeno Maggiore - románského klášterního kostela v západní části Verony. Ta oběť stála za to.

Lago di Garda Cruise

Při zpáteční cestě z Elby do Česka jsme se na pár dnů zastavili v Desenzanu a odtud podnikli několik výprav. Plavba po jezeře byla nad očekávání romantická a plná poznání. Stále bylo na co koukat, městečka u pobřeží mají lázeňský šarm a přístavní atmosféru a zároveň spoustu krásných vesměs historických staveb. Za jeden den jsme zvládli  necelou půlku pobřeží, nejvíc času jsme strávili v Gardě. 

Určitě bude nějaké příště.

Ubytování v renovovaném sídle Borgo Machetto u Desenzana del Garda s naprosto vynikajícími lombardskými specialitami servírovanými na nádvoří byla dobrá volba.

Dampai.it

V Portoferraiu toho moc ke koupi není, takže po zhlédnutí obchůdků, které stejně jako loni ničím nezaujaly, snad jen vysokými cenami, jsem zaregistrovala nový barevný a veselý butik. K mání byly kabely a kabelky z plastu a plastové náhrdelníky a náramky, které si můžete libovolně omotat, dokonce vytvořit i žirafí krk, jak tomu bývá u afrických šperků. Na plastové šňůry si můžete navléci nejrůznější kuličky - zlaté, stříbrné, barevné. Prostě dotvořit si ozdobu dle své potřeby. Já jsem se rozhodla pro zlatou a žlutou.

Celou nabídku najdete na www.dampai.it.

Napoleon na Elbě

Nejsem nějaký obdivovatel Napoleona, ani historik, ale když už je člověk na Elbě a najde tu řadu míst s ním spjatých, tak se o něj začne trochu zajímat. A pro ty, kteří se na Elbu chystají je to doporučení, co nevynechat. Interiéry Napoleonova letního sídla Vila S. Martino na Elbě:

  Pro zajímavost: během svého nuceného exilu na Elbě (od vylodění v květnu 1814 cca rok do svého útěku) byl jmenován císařem ostrova a formálně jej řídil a zřejmě ne špatně, stavěl silnice, vytvořil novou ostrovní vlajku – červený pás se třemi zlatými včelami na bílém podkladu, svá sídla obnovil a zkrášlil, zorganizoval vojsko a flotilu, nechal postavit malé divadlo.

Summer Picks - Úlovky letošního léta

Na letních cestách není moc času na cílené nákupy, ale vždy se něco pěkného objeví. Takže tohle je taková hromádka všeho možného, snad se mi ji podaří průběžně nějak roztřídit a definovat. Některé věci už se nosily, zdobily, četly, jiné čekají na využití a kombinace.

Elba podruhé - Isola d´Elba again

 Začínám tam, kde jsem minule skončila - realizací 1. položky letního plánu - pláž na nás čekala, i když trochu pozměněná, asi se sesypal kus skály, opalování bylo opatrné, ale dostačující.

  Elba je hornatá a vyhlídky jsou nezapomenutelné. 

První je na přístav a hl. město Portoferraio, druhá  na hrad Volterraio z 11. st.

Tentokrát jsme se vydali na průzkum východního pobřeží, tohle je Rio Marina. Těžila se zde železná ruda  podobně jako ve vnitrozemí v Rio Nel´ Elbě, stále jsou zde naleziště minerálů, spíš si je zde tedy můžete zakoupit než hledat.

  

A tohle už je zase Portoferraio, Napoleonova vila dei Mulini se stále opravuje, přesně jako loni tam kutají nějací 2 řemeslníci, takže tu už asi nespatříme, ale doporučuji vyrazit si na jeho letní sídlo vzdálené pouhých 6 km - Villa San Martino.

 

Elbské pivo je osvěžující (jako ostatně každé v horku) a docela dobré.